Klady a zápory k zápisu korejského písma Hangul
V souvislosti se špatnou a dobrou prací s písmem, bych se chtěla zmínit o zápisu písma korejského. Toto písmo bylo do 8. století psáno čínskými znaky zvanými hanja (hanča). Protože tyto znaky neodpovídaly mluvené korejštině, nedala se čínskými znaky plně a správně zapsat. Z tohoto důvodu bylo za vlády dynastie Čoson, králem Sedžongem, vymyšleno nové písmo, které mělo pouze několikero znaků k zapsání. Toto písmo je hláskové, jmenuje se hangul a je používáno v Koreji dodnes. Z tohoto důvodu se hanja přestala prakticky používat.
Kladem hangulu je, že má spoustu možností ve výběru fontů. Například Batang, něco jako pro nás Evropany Times New Roman. Nejznámějšími fonty jsou: Gulim, Dinaru, Graphic, Yetgul, Gunseo a mnoho dalších.
Písmena se píší do pomyslných rámečků a to za sebou zleva doprava. Mohlo by se nám zdát, že je hangul těžké psát na počítači, ale ve skutečnosti je to velice snadné. Když jím začneme psát systém nám automaticky posílá písmena na místa, která jsou jim určená.
Pro Evropany je však problém přepsat asijská písma do latinky. To je jeden z faktorů, na kterých je důležité v budoucnosti zapracovat.
Hangul i jeho přepis je také možné namalovat kaligraficky. Poté se může stát písmo samotným dílem. V názvech se může do písma zasadit i obrázek, který slovo nebo celou větu vyjadřuje.
Na rozdíl od japonského písma, které má tři druhy písem nebo čínského, které má nespočet znaků, je hangul na druhé straně vcelku primitivní a znaků je pouze 14 hlavních souhlásek, 10 hlavních samohlásek a 12 složených samohlásek.
Závěrem bych napsala, že se korejským písmem dá rychle a snadno psát. Hangul jakožto písmo, je víceúčelové a má mnoho možností zápisu, jak umělecky, tak technicky.